Ekologie v Ladhaku

Když Pán Bůh stvořil Ladakh, učinil z něj jedno z nejkrásnějších míst na světě, pravděpodobně ho však nestvořil s úmyslem aby tu žili lidé. Na vysokohorské poušti se snoubí zápory suchých oblastí stejně jako velké nadmořské výšky, a to nedává člověku moc prostoru k životu.

Z níže ukázaných snímků je patrné, že je to půvabné místo s pestrobarevnými kláštery a zelenými políčky uprostřed malebných štítů. Méně je potom patrné, že zelená políčka jsou jediným prostorem, kde žijí lidé a taky místem, kde žije vůbec něco a kde rostou alespoň nějaké stromy a tráva. Tyto oázy tvořené ledovcovými říčkami jsou v tam, kde nebyly obydleny lidmi velmi malé a chudé. Naopak v lokalitách, kde lidská vesnice ztratila zdroj vody je vidět usychající pole a rychlý zmar. Na obrázcích nahoře je vidět alespoň částečně základ místního ekosystému. Vlevo jsou typičtí zástupci stromů - olše, topol (nějaký ten mixnutý s olší) a v dáli vrby velikosti keříků. V popředí jsou dále 3 ovocné stromy meruňky a cosi. Vpravo potom zavlažovací kanál v tomto případě vedoucí vodu asi 3 kilometry.

Pěstování čehokoliv - trávy, obilí (pouze ječmene), stromů a zeleniny (rajčat, brambor, lilků, ředkví, mrkve, zelí), se odehrává za kamennými zídkami v zavlažovaných zahradách. Vně se pasou ovce, kozy a krávy a není tam prakticky nic.

Příkladem ekologie je bezesporu stavitelství. Pěkný je příklad stavby typického místního domu. Z bláta nebo spíš pískobláta se uplácají cihly. Nikdy jsme nepřistihli místní při této práci pouze jsme často naráželi na malé blátolomy a místa, kde se sušily či prodávaly. (To bude asi tím jak jsem se teď dozvěděla z televize, že taková cihla o evropských rozměrech schne měsíc, takže tythle ty musely schnout nejmíň 1,5.) Tyto cihly nebo kameny se stejným blátem slepí do tvaru zdí a domů, s okny a dveřmi, tj. nikoliv rámy. Na závěr se vsazují pouze skleněné tabulky. Studie stropu nebo střechy (rozdíl se moc neřeší) je na obrázcích vedle sušících se cihel. Nosné trámy jsou přitesané s topolu. Často jsou to pouhá prkna. Podpěra má také čistě dekorativní charakter. Příčné trámy jsou neotesané a drží kdoví jak. Přes ně se kladou oloupané asi 1-3 cm tlusté vrbové pruty a ty jsou zaplácány do 10 cm mokré hlíny. Trochu slyšíte sousedy v patře nad vámi a malinko se to prohýbá. Buď se staví dál nebo už je to střecha. Ve výkladu jsem zapomněla na olše, které slouží k výrobě nábytku a prken. Oloupanou kůru a listy sežerou krávy (líp to hoří) a takové ty části co fakt nejdou použít na stavbu a nábytek a krávy je nežerou tak ty se ztopí (a pak i ty sušený kravský hovínka). Na obrázcích dole je vidět omítání zevnitř, včetně fajnové omítky. Na druhém obrázku - takový už hodně moderní prvek betonový věnec.

Ekologii mají místní zmáknutou na 100%. Dnes když byli nuceni s přílivem turistů opustit 17 stol. jim nezbývá než se vrhnout také na environmentalistiku.