pondělí 22. října 2007

Kláštery, Buddhismus ....

Úvod
Religiozita lidí, která se promítala i do rázu krajiny v Ladhaku byla pro našince velmi působivá. Poté co jsem zjistila, že o zvycích a náboženství nikdo z účastníků naší výpravy mnoho neví chtěla jsem si nastudovat nějaké pěkné informace, abych byla co nejvíc v obraze. Zvolila jsem doufám celkem odborná religionistická díla, která se na věc dívají dost kritickým pohledem. U četby mě překvapil zejména obsah těchto knih, protože až doposud jsem se setkávala se skripty, která nevyžadovala po přečtení různých pasáží studenou sprchu a procházku na čerstvém vzduchu. No, pak se člověk nemá divit, že humanitně vzdělaní jedinci jsou divní. Zmíněné knihy: Lexikon světových náboženství - editor Ch. Partridge a Náboženské tradice Asie - K. Werner
Na závěr bych řekla, že sem se nic nového nedověděla. Teda s úctou v autorům knih, dozvěděla jsem se toho spousty, ale nic z toho co jsem se dozvědět chtěla.
Dharma
Zakladatelem buddhismu je Buddha. Historicky se pravděpodobně jednalo o Siddhátrhu Gautama, podle tradice člena královského rodu, který však opustil královský palác, prošel askezí a objevil tzv. střední cestu. Skrze meditaci došel k poznání jak se vymanit ze samsáry a dosáhnout nirvány. Podle dochovaných svědectví sám sebe považoval za osvíceného a předával svým učedníkům učení (dharmu). Ač toto učení bylo veskrze ateistické tato nauka uznávala celý panteon hinduistických bohů, jako součást samsáry i ve vztahu k lidové víře.
Dodnes se vývoj Buddhismu nezastavil zejména vlivem laických věřících a jsou zmiňovány tyto hlavní skupiny: théraváda, mahájána a vadžrajána. Théraváda je nejstarší tradice blízká nastíněné nauce, její snahou je pomocí určitých předepsaných vzorů dosáhnout nirvány. Již se nevyskytuje v Indii. Mahajána je nejrozšířenější směr, který nedovoluje osobám na nejvyšším stupni osvícení opustit samsáru a dává jim za povinnost setrvat až do okamžiku globální nirvány. Vadžrajána podléhá lidové tvořivosti nejvíce a prolínají se v ní prvky buddhismu, šamanismu a hinduismu. Z ní jsou nejvíce známy pojmy jako tantra, mandala a jóga.
V buddhismu se vykytují mnohé protiklady. Sám Buddha se během času změnil z osvíceného člověka na boha a později na bohů několik. Silná askeze se v různých epochách vytrácela a různé směry praktikovaly praxi levé ruky.
Tibetský buddhismus
Dle zdrojů jako jsou např. turističtí průvodci i některých vnějších znaků je náboženství Ladhaku blízké Tibetskému.
Tibetská odnož je považována za vrcholnou formu buddhismu, která disponovala nesmírným bohatstvím písemných záznamů stejně jako vlastních prvků a lidových tradic. Specifikem je ovlivnění lamaistickým náboženstvím Bön. Navíc v sobě udržuje mahájánovou i vadžrajánovou tradici a zachovává vysokou sebekritičnost a autentičnost původní zvěsti. Velkým specifikem je převtělení významných osobností duchovního života Dalaj lamy (oceán moudrosti) a Pančhen lamy (velký učenec). Známé jsou také školy: Gelugpa (žluté čapky), Kagjüpa, Sakjapa a Kadampa.
Tibet byla teokratická země a náboženství hrálo významnou roli v kultuře i společenském životě. Díky čínské okupaci se navíc těší obrovské popularitě západních zemí. Historie Tibetu je bezesporu pohnutá a krvavá - takže stejně bohatá jako v Evropě. Náboženskou a politickou svrchovanost si tak dlouho zachovala zejména díky vysokým horám (nebyla vypleněna jako Indie, kolébka buddhismu, muslimskými nájezdníky) a dost riskantní politicko-vojenskou hrou na ostří nože mezi mongolskými hordami a čínským císařstvím. Jediné co se dá říct, že Tibeťané nejsou pokrevně spřízněni s Číňany (pozná se to zejména na první pohled).

středa 10. října 2007

Fotky

A konečně zde můžete shlédnout to nejlepší....
Hávovy fotky:
http://phn.rajce.idnes.cz/Ladakh/
Naše fotky:
http://picasaweb.google.com/pavlapoppy/LadKh2007
A fotky někoho, kdo by v Ladhaku v téže době jako my:
http://imack.rajce.idnes.cz/